Plavání kojenců a batolat slaví 30 let své aktivity ve Zlíně. Jak se vše změnilo?

V roce 1993 začínalo kojenecké „plavání“ pod vedením paní Evy Kiedroňové pod hlavičkou Baby club Kenny. Mnohé instruktorky i maminky si pamatují první kurzy plavání, které probíhaly v Městských lázních vždy ve středu odpoledne a sobotu dopoledne. Pro tyto lekce byl využíván dětský bazén a namísto vany sloužila velká „káď“ v sušárně pánské šatny, což komplikovalo převlékání přítomných tatínků. V té době do kurzů kojeneckého „plavání“ docházelo ve Zlíně asi sto dětí s rodiči.  První skupinky plavání tenkrát začínaly v 7:30 hodin. Na začátku práce bylo nutné nejprve bazén a vše řádně pro kojence uklidit, vydezinfikovat a připravit, mnohdy úklid zabral více času než samotné lekce s dětmi.

V roce 1999 odkoupila zlínskou pobočku na základě franšízové smlouvy paní Kateřina Francová a club začal fungovat pod názvem Baby club Kenny Zlín. Ta začala club rozvíjet a rodičům s dětmi nabízet další programy i na suchu, cvičení, hlídání dětí, poradny.

V roce 2002 z vlastních finančních zdrojů bylo vybudováno v části nepoužívaných prostor městských lázních první specializované centrum kojeneckého plavání na Moravě. Centrum umožnilo nabídnout komplexní služby pro těhotné maminky a rodiče s dětmi.

V roce 2008 začíná Baby club Kenny fungovat samostatně pod názvem Baby club Nekky. A díky úvěru buduje a otvírá druhé centrum Nekky II s jedinečným bazénem se slanou vodou.

A co vše se vlastně změnilo?

Do center začalo docházet více tatínků, zpočátku měli jen malou šatnu, kterou sdíleli s instruktorkami, v centru na Jižních Svazích mají již stejně velkou jako maminky.

Výrazně se změnily hygienické požadavky, dnes by již asi nebylo možné to vše splnit na veřejných bazénech.

Vzhledem k tomu, že dnešní děti mají nedostatek pohybu, spoustu podpůrných pomůcek již v kojeneckém věku, vidíme i více odchylek v psychomotorickém vývoji. Práce je mnohem více individualizovaná, metodika postupně upravovaná s ohledem na potřeby, dovednosti a schopnosti dětí.

Jak to vidí naše instruktorky?

Olinka: „Každý program jsme do nejmenšího detailu promýšlely, na vše se pečlivě připravovaly, absolvovaly jsme spoustu vzdělávacích kurzů, aby naše rady byly na vysoké odborné úrovni. Mám radost ze společenských i sportovních úspěchů našich dětí. Třeba jen malým střípkem jsme k tomu přispěli“.

Jitka: „Dnes máme před sebou pře-informované rodiče a našim úkolem je vyvracet nesprávná dogmata, korigovat některé trendy a snažit se předat naše zkušenosti. Také se snažíme rodičům ukázat jak být spolu a čas s dětmi užívat“.

Lenka: „Nejvíce nás posouvají naši klienti, vidíme je růst. Uvědomujeme si mnohem více, jak souvisí drobné odchylky motorického vývoje s pohybovým projevem, držením těla i úspěchem ve škole“.

A co se vlastně nezměnilo?

„Nezměnil se cíl a poslání Nekky clubu, snažíme se děti rozvíjet po stránce pohybové, rozumové i sociální. Učíme je zvládnout úspěch, ale i přijmout situaci, když se něco nedaří. Vedeme je k týmové spolupráci, ohleduplnosti, vytrvalosti i respektu. Jsou pro nás důležití i rodiče, nabízíme jim pomocnou ruku, radu i zkušenost při péči a výchově dětí.

Počty dětí, které prošly našimi rukami, se ročně pohybuje přes jeden tisíc. Pomalu se blížíme k číslu 30.000 dětí.

Naše práce nás baví a těší, stále se snažíme rodičům nabízet programy na míru, tak aby odpovídaly potřebám dnešních maminek“ uvedla Kateřina Francová.